Šéfa českých žalobců Stříža mění pražská žalobkyně Bradáčová

První lednové úterý naplnilo spekulace, které v uplynulých dnech kolovaly českými médii. Před koncem roku je svými zjištěními o možném konci Igora Stříže ve funkci nejvyššího státního zástupce odstartoval Týdeník Respekt. Podle jeho zjištění měl chtít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dosadit na Střížovo místo dosavadní vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou. To se také potvrdilo hned ve středu 8. ledna, kdy ji do funkce navrhl ministr Blažek a schválila vláda.

Stříž byl ve funkci nejvyššího státního zástupce od července roku 2023, kdy rezignoval jeho předchůdce Pavel Zeman. Ten svůj odchod odůvodnil tlakem ze strany tehdejší ministryně spravedlnosti, dnes již zesnulé Marie Benešové (nestranice za ANO). 

Stříž se úřadu ujal za silné kritiky tehdejších opozičních politiků, aktuálně vládních. Dnešní předsedkyně Poslanecké sněmovny (dolní komory Parlamentu ČR) Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) tehdy na svůj účet na sociální síti Twitter napsala, že bývalého komunistického prokurátora Igora Stříže po volbách odvolají, pokud se dostanou do vlády. Během následujících tří let se tak nikdy nestalo.

Komunistický vojenský prokurátor

Stříž pracoval ve druhé polovině 80. let po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy jako vojenský prokurátor. Mezi jeho úkoly patřilo také trestní stíhání mužů, kteří odmítli nastoupit vojenskou službu, někteří také z náboženských důvodů a výhrad svědomí.

V roce 2021 před nástupem do funkce nejvyššího státního zástupce zdůrazňoval, že jen postupoval podle tehdy platných zákonů. Tato kauza znovu otevřela debatu o smysluplnosti hodnocení předlistopadové minulosti dnešních vrcholných představitelů v politice, státní správě nebo justici. 

Od devadesátých let pracoval Stříž jako státní zástupce na různých pozicích, postupně se dostal až do funkce 1. náměstka nejvyššího státního zástupce, kterou po deseti letech vyměnil přímo za pozici nejvyššího státního zástupce, kterému se někdy přezdívá „šéf žalobců“.  

Na úterní tiskové konferenci Stříž prohlásil, že rezignuje z osobních a rodinných důvodů, že dlouhodobě upozorňoval na svůj plán neabsolvovat celý sedmiletý mandát a že nezná jméno svého nástupce nebo nástupkyně, ačkoliv o tom prý s ministrem spravedlnosti mluvil. Už delší dobu se ale v českém veřejném prostoru debatovalo o tom, že by Střížovou nástupkyní měla být vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. 

Ta se vešla v širší známost dozorováním (státní zástupce vykonává tzv. dozor nad prací policie v trestním řízení, pozn. red.) kauzy přijetí úplatku sociálnědemokratického hejtmana a poslance Davida Ratha v roce 2012. 

Známá je také pro svůj dlouhodobý zájem o zjednodušení soustavy státních zastupitelství ze čtyřstupňového na třístupňový. To by znamenalo zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci. To pražské dosud Bradáčová vedla, od 1. dubna se ale podle dnešního rozhodnutí vládne přesune na Střížovo místo a obsadí post nejvyšší státní zástupkyně.

Rodinné důvody a nový zákon

Bradáčová vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze od roku 2012, kdy ji do funkce jmenoval tehdejší (i současný) ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ten by podle spekulací mohl stát za Střížovým předčasným koncem ve funkci.

Není ale zřejmé, jaký tlak mohl ministr na šéfa žalobců konkrétně vyvíjet a sám Stříž ve svých vyjádřeních opakuje, že odchází z rodinných důvodů a po dosažení svého hlavního cíle, tedy novelizace zákona o státním zastupitelství. Ten mimochodem například chrání nejvyšší státní zástupce před tím, aby je bezdůvodně mohla odvolat vláda.

FOTO: ČTK