Římskokatolickému biskupovi v Hradci Králové Janu Vokálovi přibyl nový blízký spolupracovník. Pomocným biskupem v jeho diecézi papež František jmenoval Prokopa Brože, bývalého děkana Katolické teologické fakulty Karlovy univerzity v Praze.
Popisujeme, kdo Brož je, jak ho hodnotí jeho známí i kolegové a co funkce pomocného biskupa znamená.
Normální týpek
Dvaapadesátiletý Prokop Brož pochází z Červeného Kostelce v Podkrkonoší, což ho spojuje s jen o pět let starším plzeňským biskupem Tomášem Holubem.
Vyrůstal s šesti sourozenci, jeho bratr Jaroslav je v současnosti děkanem Katolické teologické fakulty v Praze.
V osmnácti letech nastoupil do teologického Konviktu v Litoměřicích, později teologii studoval v Římě na Papežské Lateránské univerzitě. Jako jáhen pracoval s mládeží v pobytovém diecézním středisku Vesmír v Orlických horách.
Mladým lidem se věnoval i později jako spirituál Církevního gymnázia v Kutné Hoře nebo jako vedoucí skupinky na JUMPu, křesťanském duchovně-formačním táboře.
„Normální týpek, hodně vzdělaný,“ vzpomíná Petr Najman, který před lety jako účastník tábora JUMP patřil právě do skupinky vedené Brožem.
Podobnou zkušenost má také Tomáš Matyska, který zná Brože delší dobu – jeho otec a Brož jsou totiž bratranci. „Člověk si s ním může povídat o čemkoliv,“ říká hned na úvod Matyska a dodává, že by Brože charakterizoval jako intelektuála:
„V dětství jsem ho viděl jen občas na Vánoce, když se zastavil v Červeném Kostelci. Sblížil nás až moment, kdy jsem se učil na státnice, náhodou jsme se potkali, povídali si o tom a on mě pozval na společný výlet, abych se odreagoval. Později jsme se víc spřátelili, s manželkou jsme k němu později chodili na přípravu na manželství a také nás nakonec oddával.“
Podle Tomáše Matysky někdy Brož mluví dost složitě: „Jde na věci kolem, nakonec se ale dobere k podstatě nebo to člověku docvakne, až zažije konkrétní životní situaci.“
Průkopník synody
Brož je také akademik, licenciát ze systematické teologie získal na Papežské univerzitě Gregoriana, doktorát z dogmatické teologie potom na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou také mezi lety 2010 až 2018 vedl z pozice děkana.
Před šesti lety se vrátil do rodné diecéze, nejprve jako farář do Hradce Králové, později byl biskupem Janem Vokálem jmenován biskupským vikářem (zástupcem biskupa) pro pastoraci a pro školství, a také biskupský delegátem pro ekumenismus a pro formaci trvalých jáhnů.
Je také ředitelem Diecézního teologického institutu a sídelním kanovníkem Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové.
Od roku 2021 vede Národní synodální tým, který měl za úkol připravovat podklady pro jednotlivé fáze synodálního procesu v Římskokatolické církvi a vyhodnocovat výsledky synodních setkání.
Hana Pohořalá, která je členkou stejného týmu, popisuje Brože jako člověka, pro kterého je prioritou naslouchat. „Prokop Brož chápe, že spoluprací a dialogem se můžeme stávat bližší člověku v církvi i vně. Myslím, že bude přínosem pro podporu výzvy, kterou přinesla synoda, tedy aby se církev zaměřila na synodalitu jako na svoji podstatu.“
Podle Pohořalé si Brož také nepotrpí na okázalost, což by pro něj mohla být do biskupské funkce výhoda: „Přála bych mu pár upřímných přátel, kteří se mu nebudou bát dávat zpětnou vazbu k jeho rozhodnutím a postupům.“
Podobně popisuje Brože další člověk z jeho okolí, který si ale přál zůstat v anonymitě. Brož je podle něj aktivní a pracovitý, má vize, kam se lze posouvat dál: „Někdy ale za vizemi vyrazí moc rychle dopředu a ostatní nechá za sebou. Má zároveň ale dost sebereflexe a pokud ho na to ostatní upozorní, dokáže se vrátit nebo se na svět podívat jinýma očima.“
Svěcení v únoru
Brněnský biskupský vikář pro pastoraci a vzdělávání Pavel Šenkyřík zná svého kolegu Brože, který stejnou funkci vykonává v Hradci Králové, jako systematického člověka, který rád promýšlí správné postupy a ve svých vyjádřeních se snaží být co nejpřesnější.
Brož je ale svému okolí znám také jako milovník koní. Do současnosti si prý rád jde zajezdit v okolí Hradce Králové a je možné potkat ho také jako nadšeného fanouška třeba na Velké pardubické, nejznámějším českém dostihovém závodě.
Biskupské svěcení by se mělo odehrát 22. února příštího roku v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. Brož se tak ujme úřadu pomocného biskupa.
Lze očekávat, že mu diecézní biskup Jan Vokál svěří také některou konkrétní oblast do správy. Pravděpodobně by mohlo jít i dál o pastoraci a vzdělávání, kterým se jako biskupský vikář věnuje už nyní.
Brožův předchůdce na pozici královehradeckého pomocného biskupa Josef Kainek ze zdravotních důvodů rezignoval více než půl roku před dosažením věku 75 let, kdy mají biskupové v katolické církvi povinnost podat svoji rezignaci.
Během výkonu své služby žil v Pardubicích, druhém velkém centru Královehradecké diecéze. Zda na něj v tomto přístupu naváže i Brož, se uvidí.
Pomocný biskup má v Římskokatolické církve z pohledu církevního práva například možnost biřmovat, světit kněze, učit, podílet se na správě diecéze.
Diecézní biskup se s ním musí o řízení diecéze radit. Je také členem biskupské konference, kde má také hlasovací právo.
Foto – vaticannews.va, dltm.cz